Tak už jsme se dostali do naší poslední destinace v Indii, Nového Dílí. Řeknu vám, cesta byla otřesná. Vlak měl 3 hodiny zpoždění, ale to není zas tak strašné, ten stresový bod byl, když informace ukazovali, že náš vlak přijede 17:10 a odjede o 5 minut později a už je po 18 hodinně. Naštvaná jsem létala po celém nádraží a snažila se najít někoho, kdo by mi tu chybu mohl vysvětlit, protože jen chviličku před tím to ukazovalo že to přijede 17:50 a vlak pořád nikde nebyl. A najednou tohle!
Nakonec to dojelo ještě později a na úplně jinou kolej, ale dostali jsme se sem. Další věc co mě naštvala, bylo, že kluk u kterého jsme měli zůstat to zrušil na poslední chvíli a mi neměli kam jít. Už jsme mysleli, že budeme muset strávit noc na nádraží, naštěstí jiný kluk z couchsurfingu se nabídl, že můžeme zůstat přes noc. Nakonec z toho teda byly dvě noci, ale za to to bylo dobrodružství.
Náš první den jsme navštívili Cyber city, vzdušná, čistá, krásná část, která vypadala jakobychom v Indii ani nebyli. Spíš jak v nějakém Evropském městě a obchodním centru.
Na večer jsme jeli metrem do centra, kde jsme navštívili Gurudwara bangla sahib. Tolik zlata na jednom místě jsem ještě neviděla. Také se mi líbí náboženství, které následují, kde si jsou ženy rovny mužům absolutně ve všem.
5K, které v tomto náboženství dodržují:
Kesh – znamená, že si nesmí zkrátit žádné vlasy/chlupy, musí být tak jak je stořitel stvořil a platí to pro muže i ženy stejně.
Kangha – malý dřevěný hřebínek, který zastrčí do vlasů a nosí ho pořá u sebe aby se mohli kdykoliv upravit.
Kachera – což je dlouhé spodní prádlo, dříve to nosily, aby byli vždy připraveni a někdo je nenachytal nahé, dnes je to symbol, aby si byli věrní.
Kara – což je ocelový náramek, který nosí, aby si připoměli, že ruce jsou stvořeny pro práci a mají být pořád zaneprázdnění.
Kirpan – je malý zakulacený nůž, se kterým kdysi dávno bojovali, aby ochránili své teritorium a tak se připomínají, že jsou vojáci.
Všechny tyto pravidla platí stejně pro obě pohlaví, protože jak už jsem několikrát zmínila, jsou si všichni rovni.
Po vyslechnutí tohoto příběhu jsme prošli vnitřek a potom jsme si také umili nohy v posvátné vodě, kterou Guru vyléčil všechny lidi zasažené nějakou zlou nemocí a lidé umírali. Jenomže po té co je vyléčil, on sám na tu samou nemoc zemřel. Asi neměl čas se jít do té posvátné vody vykoupat s ostatními…
Nicméně, ten templ byl dříve domov krále, ale po Gurově smrti mu byl věnovám na jeho počest a tam se jeho následovníci chodí modlit. Bylo to velice zajímavé.
A minulou noc jsme poznali dva ruské cestovatele, kteřý cestují už mnoho let, vyslechli jsme si mnoho zajímavých příběhů a také jsme jeden zažili. Ztrávili jsme noc na střeše. Byl to příjemný večer, hvězdy na neby, teda ty co šly vidět, protože Indie je znečištěná pouličními lampami, takže nevidíte tak krásnou oblohu jako třeba na venkově. Ale i tak to bylo super. Ráno jsme vstali spolu se sluncem a sledovali jsme jak se šplhá na oblohu a také ostatní lidé kolem dokola tráví noci na střeše, vlastně pravidelně, pokud neprší jsou tam.
Teď jsme se přesunuli trošku do komfortu a soukromí malého levného hotýlku, kde si dobudeme naše dny v Dílí. Ale to není vše z našeho dobrodružství v Indii, máme tu před s sebou ještě 3 dny.
veroni travels 
Recent Comments